Zamilované vločky

18. listopadu 2010 v 8:59 | Radulina |  Na téma týdne
Se sněhem je to někdy jako s láskou. Když přijde první vločka, jsme okouzleni, nadšeni a šťastní. Stejně, jako když se zamilujeme. Pak vloček přibývá a už se nám nezdají tak kouzelné, jako ta první. Nadšení opadá, ale stále jsme šťastni, že tu sníh je. Pak ale zaprší a ze sněhu je břečka, která nás štve. Stejně jako ve vztahu občas zaprší, zabouří a nejradši bychom toho druhého neviděli. Najednou ale zase přituhne a začnou padat vločky a my jsme zase šťastní.

Pak sníh zevšední. Je tu každý den, všechno je pořád stejné. Žádné kouzlo už necítíme. Ale jak začne sníh tát a zmizí úplně, po čase se nám po něm začne zase stýskat a těšíme se na další první vločku.

Někdo má spoustu prvních vloček, spoustu okouzlení a nadšení. Ale i zklamání, když zima pomine. Já mám to štěstí, že od té doby, co mi spadla první vločka, moje zima stále trvá. A je krásná a okouzlující, i když do ní občas pěkně zaprší :)
 


Komentáře

1 martinka :) martinka :) | Web | 18. listopadu 2010 v 9:02 | Reagovat

pěkné :)

2 Kája Kája | Web | 18. listopadu 2010 v 9:30 | Reagovat

Máš to hezky vyjádřené :)

3 Kateřina Kateřina | Web | 18. listopadu 2010 v 10:25 | Reagovat

Krásné =o)

4 Ví, Ví, | Web | 18. listopadu 2010 v 11:32 | Reagovat

s Kájou souhlasím... Akorát jedna výtka by v tom byla... když jde o lásku tak má člověk spousty prvních vloček....

ale doopravdy jako u vločky samotné, je jen ta první, každý rok jediná...

Přeji krásné dny ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama