Poprvé po africku

8. září 2010 v 12:24 | Radulina |  Na téma týdne
Poprvé je zcela jistě zajímavé téma a dá se pojmout z mnoha stran. Rozhodla jsem se pro takové to typické poprvé o kterém jsme si na základní škole s oblibou četli v dívčích časopisech. Pojmu ho však z trochu jiné stránky, než by se dalo čekat.


Asi od roku 2007 odebírám časopis Lidé a země, bezesporu zajímavý a přínosný měsíčník pro člověka, který se zajímá o cestování a dění ve světě. Někdy by však člověk o dění ve světě raději nevěděl...

Mou pozornost velice upoutaly články od šéfredaktorky Lenky Klicperové, která se již několikrát vydala do Demokratické republiky Kongo. Přiznávám se, že mi při čtení některých článků tekly slzy po tvářích a dlouhou dobu jsem to nemohla vyhnat z hlavy. Za přečtení rozhodně stojí článek A ďábel vstoupil do Konga.

Teď ale zpátky k tématu. Jak asi dívky v Kongu prožívají své poprvé? Myslím, že se to ani zdaleka neblíží českým podmínkám. Do školy nechodí, dívčí časopisy nemají, takže těžko si o tom čtou. Zároveň pochybuji, že si o tom štěbetají po odpolednech a už vůbec si nemyslím, že by si své zážitky sdělovaly a předháněly jedna druhou s tím, co bude zajímavější.

Africká mentalita je úplně jiná než česká (či evropská), dívky se tam často vdávají před dovršením patnácti let, podstupují obřízku, akceptují další manželsky svých mužů, rodí jedno dítě za druhým, při porodech občas i umírají, ale to všechno je pro ně normální, běžné a zaběhnuté již mnoho let. Nevzpomínají na své poprvé, protože není ničím výjimečné, jde především o splození dítěte, žádný požitek pro ženu a mnohdy žádná velká ohleduplnost ze strany muže. Ale je to tak a nic jiného neznají.

Někdy však přijdou rebelové a ženy a nejen ty, ale i děti, prožijí kruté poprvé. Poprvé i pro ty, které již nejsou panny, protože nic podobného nejspíš nezažily. Jsou znásilněny takovým způsobem, že některé nepřežijí, jiné jsou zmrzačené a i když některé vyváznou bez fyzických následků, do smrti si tento otřesný zážitek ponesou v sobě.

Kdo má na to sílu, může si o krutostech páchaných v Kongu na ženách (a nejen na nich) přečíst ve výše odkazovaném článku. Já jsem ho četla několikrát, pokaždé se slzami v očích a stále nemůžu pochopit, jak se něco takového může někde dít. Sílu na to, abych tu detailněji rozepisovala a komentovala co se tam děje, nemám.

Každé poprvé (nejen to sexuální) by mělo být nezapomenutelné, ale víc než které jiné by tohle poprvé mělo být nezapomenutelné, protože bylo něžné, krásné a příjemné. To však není důvod, proč na něj mnoho žen a dívek v Kongu nikdy nezapomene.


 


Komentáře

1 Martí ♥ Martí ♥ | Web | 8. září 2010 v 12:57 | Reagovat

Krásně napsané :) A úplně s tebou souhlasím. Je to tam krutý a vůbec se mi tohle zacházení nelíbí!

2 Lilithen Lilithen | Web | 8. září 2010 v 13:58 | Reagovat

Také jsem o tom už četla, je to hrozné.
Svoje poprvé jsem také nezažila dobrovolně, ale oproti ženám z článku to bylo stále jako romantický akt. Musí to být neskutečná bezmoc, když se matka dívá, jak je její dcera znásilňována a nemůže ji účinně bránit...

3 radulina radulina | Web | 8. září 2010 v 14:01 | Reagovat

[2]: Pokud zrovna není znásilňována taky. Nejhorší je, že stejně v tom všem má prsty vyspělý západ a nic s tím nedělá. Co víc, ani se o tom nezmiňuje...i když zrovna dneska jsem četla článek na idnesu, při jehož čtení mě napadl právě tento námět na "Poprvé".

4 G@bu§ka G@bu§ka | Web | 8. září 2010 v 14:29 | Reagovat

moc pěkně napsané :)

5 Kerria Kerria | Web | 8. září 2010 v 16:41 | Reagovat

Je to kruté, ale taková je realita života ve válečné zóně. Dokud neskončí boje, není jim pomoci.
Nemysli si, ani u nás to nebylo lepší ke konci války, když šla fronta. Tehdy bylo též mnoho dívek znásilněno těmi tzv. osvoboditeli.

6 radulina radulina | Web | 8. září 2010 v 16:43 | Reagovat

[5]: Já vím, ale myslím, že nebyli tak krutí a netrvalo to roky...

7 Kerria Kerria | Web | 8. září 2010 v 17:38 | Reagovat

[6]: Máš pravdu, nebyli a netrvalo. Jenže u nás ani nebyla žádná válka. Nás němci bez boje obsadili, a potom přes naše území pár dní přecházela fronta.
Ony mají smůlu, že žijí ve válečném území.

Podobná zvěrstva se odehrávají po celém světě a není pro to žádná omluva, ani ten válečný stav. Zákony tam věci jako prodat děti do otroctví, provdat 10-tiletou dívku, ukamenovat znásilněnou ženu apod. umožňují.

8 radulina radulina | Web | 8. září 2010 v 17:53 | Reagovat

[7]: Nevím, jestli zákony zrovna v Kongu umožňují znásilňování, myslím že ne, ale každopádně tam na dodržování zákonů a lidských práv nikdo nedohlíží a podobných zvěrstev jako rebelové se dopouští i konžská armáda. A vojáci OSN tam sice jsou, ale mají zákaz zasahovat.
Pravdou je, že se na celém světě dějí různé hrůzy, ovšem někde je to horší, než by si člověk uměl představit.

9 KatyRZ KatyRZ | Web | 17. září 2010 v 15:03 | Reagovat

Nejhorší na tom je, že ta "zvěrstva" páchají lidé. Znásilňují je muži ne zvířata. Copak z rozumného člověka udělá zvíře válka? Copak by byli něčeho takového schopni naši muži, kdyby tady vypukla válka? Myslím ti muži, které známe a máme je doma? Já nikdy nepochopím, jak může jeden člověk tolik ublížit druhému ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama