Mé nikterak neobvyklé strachy

17. srpna 2010 v 7:34 | Radulina |  Na téma týdne
Asi každý má občas z něčeho strach, ať už větší či menší. Někdo si ho připouští a jiný né. Já se v tomto tématu týdne pokusím zamyslet a zmapovat všechny své strachy.


Mým naprosto nejčastějším strachem je strach o blízké. Ten prožívám vždy, když někam cestují, nebo jsou nemocní apod. Myslím, že tento strach je tak nějak přiřozený a trpí jím každý, komu na někom záleží. S tím souvisí i můj strach z dlouhodobé samoty, neboť jsem ráda obklopena svými blízkými a o samotě jsem jen velmi nerada.

Dalším strachem a naprosto běžným je strach ze tmy. Toho se obávám již od mala, ale naštěstí se mi ho daří celkem dobře zvládat. Jako menší jsem nebyla schopná dojít po tmě ani na záchod. Teď mi to už problémy nečiní, ale přesto se objeví chvíle, kdy se necítím úplně ve své kůži, když mám jít někam v noci. Jó v posteli se hold cítím bezpěčně.

V současné době asi největším strachem, kterým trpím je strach z výšek. Ten je pro mě vcelku nepřekonatelný. Zvláštní však je, že jím netrpím od mala. Živě si pamatuji tu chvíli, kdy jsem ho pocítila poprvé. Bylo to v Olomoucké ZOO, kde jsme vylezli na kovovou věž a bratránek s ní začal nahoře kývat. Měla jsem tenkrát hrůzu z toho, že spadneme. Mám někde i fotografii na které je můj vyděšený obličej zachycen. Od té doby jen s velkým sebezapřením vylezu na rozhlednu. To však jen v případě, že se mi zdá naprosto pevná a bezpečná. Neholduji ani lanovkám a podobným místům, kde nestojím pevně nohama na zemi nebo mi hrozí nějaký větší pád.

Dlouho jsem si myslela, že právě se strachem z výšek souvisí má obava nastoupit do letadla. Ještě nikdy jsem neletěla a zatím se zdá, že ani nepoletím. Před rokem jsem na toto téma psala seminární práci na psychologii a v podstatě jsem došla k závěru, že už to není strach, ale fóbie. Rozdíl je ten, že fóbie je nepřiměřený a neodůvodněný strach. Může mi sto lidí říci, že létání je bezpečné a stejně nenastoupím do letadla s klidem. A to i přes to, že jim věřím. Samozřejmě, že mám strach, že by letadlo mohlo spadnout z té obrovské výšky, ale mnohem větší strach (fóbii) mám z toho, že nebudu moci vystoupit, že nebudu mít kontrolu nad svým životem. Obávám se, že pokud bych nebyla schopná situaci zvládnout, mohlo by to vyústit až v panický záchvat. Profesor mi na mou seminární práci řekl, že nezbývá, než letět. Tak uvidíme, jestli svůj strach někdy překonám a do letadla nastoupím.
 


Komentáře

1 eM Elle eM Elle | Web | 17. srpna 2010 v 7:48 | Reagovat

Tak přeji úspěšné překonávání strachu :)

2 SS SS | Web | 20. srpna 2010 v 18:21 | Reagovat

Na věž v Ol. zoo mám také ne zrovna fajnové vzpomínky... a z výšek celkově, když jsem byla pod Eifelovkou a přemýšlela, zda jít či nejít moc dobře mi nebylo z pocitu, jak se to podemnou zmenší...
Strach z letadla nenzám, já bohužel zatím neletěla :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama